Mezopotámie
Vznik písma a prvních eposů
Období
cca 3 500 př. n. l. – 5. stol. př. n. l.
Jazyk
Sumerština, Akkadština
Písmo
Klínové písmo
Kulturní a společenský kontext:
Poezie byla úzce spjata s náboženstvím, rituálem a správou chrámů a paláců. Texty sloužily k uchovávání mýtů, modliteb a byly přednášeny či zapisovány písaři.
Význam pro dějiny poezie:
Vznikají nejstarší dochované básnické texty v dějinách lidstva. Poezie se zde poprvé pevně váže na písmo a stává se trvalou součástí literární tradice.
Převládající básnické žánry:
epos, hymny, modlitby, nářky, mýty
Časová osa:
cca 3 200 př. n. l.
Vznik klínového písma
cca 3 000 př. n. l.
Rozvoj sumerštiny jako jazyka písařské tradice
cca 2 600 př. n. l.
Vznik prvních literárních památek (náboženské texty)
cca 2 100 př. n. l.
Přechod v písemnictví k akkadskému jazyku
cca 1 800 př. n. l.
Vznik standardních verzí některých epických textů
cca 1 200–600 př. n. l.
Opisování a stabilizace literárních textů
cca 5. století př. n. l.
Ústup od klínového písma
Klíčová díla
- Epos o Gilgamešovi – autor neznámý (zapsal Sín-leke-unníní)
- Enúma Eliš – autor neznámý
Kde začít číst?
Epos o Gilgamešovi – překlad Jiří Prosecký
Pro zájemce:
Enúma Eliš – překlad Jiří Prosecký (v knize Slova do hlíny vepsaná: Mýty a legendy Babylónu (2010) nebo Mýty staré Mezopotámie (1977))
Články k tématu
Články k tomuto období budou postupně doplňovány.
Literatura a zdroje
- Prosecký, Jiří: Slova do hlíny vepsaná: Mýty a legendy Babylónu. 2010